Obec Srbsko

historie obce

Zajímavosti z historie obce
V r.1872 postihla obec povodeň, která způsobila velké škody. Voda se přivalila 25.května v 7 hodin večer řekou a také Bubovickým potokem. Železniční trať byla zanesena tak, že nebylo poznat kudy vede.

V polovině 19.století vznikly na pravém břehu řeky lomy. První byl otevřen r.1882 firmou Tomášek. Největší lomy v oblasti Srbsko-Hostím však vlastnila na obou březích řeky Česká montánní společnost v Králově Dvoře, která postavila pro dopravu vápence lanovou dráhu vedoucí až do Berouna. Další srbecký lom koupila firma C.T.Petzold roku 1916. Další lom vlastnila firma Spojené pražské továrny na staviva od roku 1920. Také zde vápenec z lomu vyvážel po lanové dráze dlouhé 1 km.

1.května 1902 byla otevřena železniční zastávka

19.června 1905 v 1 hodinu v noci vypukl požár, který zničil 9 statků. Požár byl založen úmyslně.

Zvon na kapličce pochází z r.1755. Během 2.světové války byl sundán. Po válce byl nalezen ve sběru a opět vrácen na kapličku. Až do r.1962 se zvonilo poledne a večer klekání. Dodnes se zvoní při úmrtí a pohřbu zdejších občanů.

26.října 1924 byl odhalen pomník padlým v 1.světové válce. Ve stejném byla vysazena višňovka.

Od 18.dubna do 12.září 1932 byla postavena budova obecního úřadu.

5.února 1938 započala elektrifikace obce.

20.červenec 1981 postihla obec druhá největší povodeň, při které voda odnesla lávku. Jedinou možností jak se dostat přes řeku byla na delší čas pouze loď.

O původu názvu obce
První zmínka o obci pochází z roku 1428, kdy podle účtu hradu Karlštejna z let 1423-1434 „Martin Rybář (ze Srbska) zaplatil za 1/4 lánu 13 kop grošů a 30 krejcarů“. S největší pravděpodobností souvisí název se založením vsi kolonisty z Balkánu, z dnešního Srbska.

"Zapomenout znamená zabít všechny oběti podruhé"
E. Wiesel (nositel Nobelovy ceny za mír)

Zmizelí sousedé obce Srbsko (Serbst)
Židovští spoluobčané Srbska byli koncentrováni do ghetta v Terezíně ze shromaždiště v Kladně dne 26.února 1942. Jednalo se v pořadí o druhý a poslední transport Židů z Berouna a okolí. První proběhl o několik dní dříve 22.února 1942. Podařilo se mi získat základní údaje o těchto občanech a jejich dalších nešťastných, ale i šťastných osudech.
Své bádání jsem ověřovala v Památníku Terezín koncem listopadu 2002.

Naši zmizelí sousedé:
Neumannová Emilie (1882), čp.60, Srbsko, obchodnice se smíšeným zbožím.
V Terezíně žila rok a půl, poté byla 6.září 1943 deportována do Osvětimi společně s 5 000 Židy transportem DM pod číslem 829 do tzv. rodinného tábora B Iib, kde byla vystavena útrapám vyhlazovacího "koncentráku". Pokud v té době nezemřela, byla o 6 měsíců později v noci z 8. na 9.března 1943 zplynována s ostatními z výše uvedeného transportu.

Böhm Oldřich (1906), čp.126, Srbsko, průvodce turistů po Praze.
V ghettu žil dva a půl roku, potom byl zařazen do úplně posledního transportu EV pod číslem 1720, který dne 28.října 1944 opustil brány Terezína směrem do Osvětimi. Deportaci na východ nepřežil. Zda zemřel během transportu, pobytu v koncentračním táboře či byl zplynován, nevím.

Böhmová Blanka (1911), čp.126, Srbsko, manželka Oldřicha Böhma, dcera Emilie Neumannové.
Měla šťastný osud. Přežila v terezínském ghettu až do osvobození v roce 1945.
Böhmová Eva (1933), čp.126, Srbsko, dcera Blanky a Oldřicha Böhmových.
V době internace v Terezíně jí bylo necelých 9 let. I ona přežila a v roce 1945 opouštěla brány ghetta jako 12letá dívka.

Neumannová Františka (1860), čp.26, Srbsko.
Vydržela útrapy terezínského ghetta od konce února do poloviny října 1942, kdy 14.října jako 82letá umírá.

Rovněž následující vězně stihl špatný osud. Jsou to:
Neumann Rudolf (1894), čp.112, Srbsko, syn Františky Neumannové.
Neumannová Elza (1894), čp.112, Srbsko, manželka Rudolfa Neumanna.
Neumannová Zdenka (1926), čp.112, Srbsko, dcera Rudolfa a Elzy Neumannových.

Tato malá kompletní rodina byla transportována z Terezína na východ brzy po příjezdu, a to 13.června 1942 pod čísly 731,732,733. Jednalo se o transport A Ai, místo určení tohoto transportu je dodnes neznámé. V úvahu připadá vyhlazovací či sběrný tábor někde v Polsku, snad Trostinec, Trawniky nebo Treblinka. Nepřežil nikdo a Zdence bylo 16 let.

Hájek Gustav (1899), čp.119, Srbsko.
Žil v Terezíně do 1.října 1944, v ten den byl odtransportován do Osvětimi transportem EM pod číslem 911. Pan G.Hájek Osvětim přežil.

Hájková Anna (1805), čp.119, Srbsko, manželka Gustava Hájka.
Přežila v terezínském ghettu do konce 2.světové války.

Hájková Hana (1927), čp.119, Srbsko, dcera Gustava a Anny Hájkových.
Rovněž přežila v Terezíně až do osvobození. V tu dobu jí bylo 18 let.

Hájek Jiří (1935), čp.119, Srbsko, syn Gustava a Anny Hájkových.
Měl jako jeden z mála židovských dětí štěstí, přežil věznění v ghettu. Po návratu domů mu bylo necelých 10 let.

Z 12 vězněných osob židovského původu se dožilo svobody 6. Je to málo nebo hodně? Dnešními měřítky málo, ale z hlediska statistiky holocaustu je padesátiprocentní přežití štěstím. Vždyť z jiných obcí na okrese Beroun se z vězněných židovských rodin nevrátil nikdo - viz. tabulka.

Na závěr děkuji paní Vinšové, Biskupové, Prýmové, Veselé a panu Pincovi a Procházkovi za cenné informace, vzpomínky a postřehy, Týkající se našich židovských spoluobčanů. Jedná se o zmizelé sousedy, na které bychom neměli zapomenout.
V roce 2002 uplynulo 60 let od jejich deportace.

OBEC                                     Zemřeli                             Přežili
Hýskov                                        25                                      2
Bykoš                                            8                                      0
Liteň                                              5                                      0
Budňany (Karlštejn)                   13                                      0
Bubovice                                      4                                      0
Vráž                                              4                                       0
Tmaň                                            4                                       0
Lodenice                                      5                                       0
Zadní Třebaň                                1                                      0
Králův Dvůr - Počaply                  8                                      0
Beroun                                         60                                     2
Tetín                                               4                                      0
Hudlice                                          3                                      3
Mořina                                           1                                      0
Srbsko                                           6                                      6

Tímto ještě žádám čtenáře o doplnění mých materiálů (fotografie, dopisy, vzpomínky) na téma Zmizelí sousedé. Děkuji.
PhDr.Eliška Zapletalová